Všechno, co jste kdy chtěli vědět o chřipce (ale báli jste se zeptat)

Chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění, které se vyskytuje prakticky po celém světě a které je šířeno chřipkovými viry typu A, B, a C. Nejčastějším typem je chřipka způsobená virem A, který je a v minulosti vždy byl zodpovědný za klasické chřipkové epidemie.

Nejznámější a pro lidstvo nejsmrtelnější byla pandemie Španělské chřipky, která zasáhla obyvatelstvo Evropy oslabené 1. světovou válkou, kdy se počty mrtvých odhadovaly v desítkách miliónů. Následovaly pak epidemie Asijské chřipky (1957-58) a Hongkonské chřipky (1968-1969) kdy se počty obětí počítaly „jen“ na stovky tisíc. Virus typu A je totiž bohužel vysoce mutagenní, dokáže změnit svoji strukturu a díky této změně napadnout i lidi, kteří již chřipku v minulosti prodělali a měli by být tudíž imunizovaní. Schopnost viru měnit se je i slabinou existujících očkovacích látek. Viry typu B a C tuto schopnost v takové míře nemají, virus typu B působí spíše lokálně (i přesto bývá raději součástí očkovacích látek) a virus typu C vyvolává potíže spíše mírnějšího rázu a to hlavně u dětí.

Navíc se u typu A ještě vyskytuje schopnost jeho rekombinace - pokud dva různé, lehce odlišné typy typy virů napadnou stejnou buňku, umí si „prohodit“ části své ribonukleové kyseliny (RNA), která je u virů nositelkou genetické informace. Tím pak dojde ke vzniku naprosto nového viru, který má jiné schopnosti, jiné vlastnosti, není součástí očkovacích látek, nikdo proti němu není imunizován. Velkým strašákem pro lidstvo je možnost mutace viru ptačí chřipky, který doposud napadal jen ptáky a i proto dochází v posledních letech k oddělování chovů prasat a drůbeže, neboť právě prasata jsou poměrně snadno infikovatelná jak savčími, tak i ptačími viry a lze si snadno představit, že právě u nich by k takovéto rekombinaci mohlo snadno dojít.

Chřipka je velice snadno přenosné onemocnění přenášející se vzduchem v kapénkách, které do okolí rozšiřuje svým dechem a kýcháním nakažená osoba. Rovněž se ale můžeme nakazit kontaminovanýma rukama.

V první fázi, kdy chřipku „chytit“ nechceme, je dobré mít svůj imunitní organismus fit. Opravdu pomáhá stále dokola „omílaný“ zdravý životní styl, zdravé stravování, vitamíny, pohyb, otužování. Jedná se však o posílení nespecifické imunity a při setkání s vysokou koncentrací viru to nemusí stačit. Svůj nezanedbatelný přínos má i očkování, zvláště u ohroženější části populace - starších osob a osob s chronickým onemocněním. Velice účinné je i používání nosního bariérového spreje Nasaleze Protect, který neumožní viru nasednout na nosní sliznici, která je nejčastější branou infekce. Stejnou službu odvedou i antivirové roušky, či šátky. Ani bariérová ochrana však nepomůže, pokud zapomeneme na hygienu, sáhneme si do oka či úst neumytýma rukama, v období epidemie používáme společný ručník atp.

Jak je vidět, pro to, abychom infekci předešli, toho můžeme udělat opravdu hodně. Nicméně i přesto se občas chřipkovému viru neubráníme. Infekční je totiž i nakažený člověk, který to ještě sám o sobě neví a u kterého nemoc teprve propukne. Takováto (říkáme jí inkubační) doba trvá většinou méně než 3 dny a po propuknutí onemocnění je člověk nakažlivý ještě dalších cca 5 dní (dětí i více dnů).

Typickým projevem chřipky, které ji dobře odliší od běžného nachlazení, je to, že udeří velice náhle a nebývá provázena rýmou. Klasickými projevy jsou horečka, zimnice, kašel, bolesti svalů a kloubů.

Její léčba se omezuje pouze na léčbu příznaků (symptomů) a je na imunitním systému každého z nás, aby infekci odstranil. Ke snížení horečky se často užívá paralen, ibuprofen, či brufen, u dětí pak zábaly (osuškou namočenou ve vlažné vodě po dobu 15-20 minut). Rozhodně se nedoporučuje užívat antibiotika, i když je bohužel často pacienti vyžadují jako ten „pořádný“ lék. Léčba antibiotiky se volí jen ve zvláštních případech, kdy se vyskytnou i nějaké jiné zdravotní komplikace. Důležité je poskytnout organismu čas na zotavení a chřipku pořádně „vyležet“ (3 dny bývají opravdu minimum). Pokud našemu tělu šanci uzdravit se nedáme, chřipku přechodíme, bohužel nám to často vrátí zpět ať již zánětem průdušek, zápalem plic či až dokonce poškozením srdečního svalu.

Co tedy říct na závěr? S chřipkou žije lidstvo po celá staletí a žít bude i nadále. Je to onemocnění, které nás v našem životním běhu na pár dní zbrzdí, limituje, ale ve velké většině případů zůstane bez následků. Když onemocníme, proběhne nám hlavou, co všechno musíme nutně okamžitě dodělat, jaké schůzky nesmíme zrušit…ale je tomu opravdu tak? Poté, co se smíříme s faktem, že jsme opravdu nemocní, často zjistíme, že se dá spousta věci vyřešit i bez naší (nakažlivé) přítomnosti. A pokud onemocní naše dítě? Vzpomeňme si, kolik pěkných vzpomínek máme na chřipku z dětství, kdy jsme leželi v posteli, pili lipový čaj s medem a maminka nám četla pohádky?

Mgr. Hana Sochůrková

Nechcete přijít o další zajímavé články na téma zdraví? Přidejte se k nám a už Vám žádná novinka neunikne.

Přidat se k nám >>

 
 

Na našich internetových stránkách jsme upekli internetové sušenky - soubory COOKIES. K jídlu zrovna moc nejsou, ale zkvalitní Vaše nakupování... Rozumím »