Alergie na plísně
Alergenem plísní jsou jejich rozmnožovací výtrusy (spory), které mají obdobně jako pylová zrna, či prach, schopnost šířit se vzduchem. Plísně se vyskytují téměř všude. Jejich venkovní sezóna se může překrývat s pylovou sezónou, ale hodně záleží na počasí. Horké a suché léto jim neprospívá, naopak vlhké a dusné ano, neboť plísním se nejlépe daří mezi 25 - 30 °C. Tlející listí, dřevo a vlhké kupky sena, to vše je pro plísně živnou půdou, rovněž tak i specifická pracovní prostředí (skleníky, vinařství, potravinářství, dřevozpracující podniky a jiné obdobné provozy).
S podzimem se více přesouváme do vnitřních prostor a často si neuvědomíme, že i tam na nás plísně čekají. Nemusí se jednat jen o vlhká sklepení, ale plísňová ložiska mohou přežívat i ve zdech, nábytku, v chladničkách, pod koberci a často i pod tapetami. Ne vždy můžeme udělat celkovou rekonstrukci bytu, abychom se těchto plísňových ložisek nadobro zbavili, nicméně se můžeme pokusit výskyt spor co nejvíce omezit. Ve vlhkých místnostech dostatečně větráme, případně používáme vysoušeče a čističky vzduchu.
Na viditelná plísňová ložiska použijeme fungicidní přípravek, přesadíme ty pokojové květiny, na kterých se již vytvořil viditelný bílý povlak na zemině, často vynášíme odpadkové koše, nenecháváme v bytě či chladničce plesnivějící zbytky potravin, pravidelně uklízíme. Pokud přesto, že o svých potížích víme, potřebujeme na omezenou dobu pracovat v prostředí, kde je výskyt plísní pravděpodobný, použijeme roušku a bariérový nosní sprej. Poté se důkladně osprchujeme, umyjeme vlasy, ve kterých se spory mohly usadit a vyměníme si oblečení za čisté. Nejsme-li si diagnózou plísňové alergie jistí, navštívíme alergologa, který provede testy a doporučí příslušnou farmakoterapii. Dostupnost alergenové vakcinace je bohužel u plísní velmi omezená.
Mgr. Hana Sochůrková