Léková alergie
Nicméně platí, že lékovou alergií jsou více ohroženy mladší a střední ročníky, více ženy než muži a svoji roli hraje i genetická predispozice.
Alergické projevy se dělí na časné, které vznikají bezprostředně po podání léku a pozdní, které se mohou objevit v rozmezí 1-14 dnů, ve výjimečných případech i později. Nejčastěji jde o lehčí projevy reakcí typu kopřivky, svědění a pálení očí, objevit se však mohou i dýchací a zažívací potíže. Nejzávažnější formou reakce je pak život ohrožující anafylaktický šok.
Opravdová alergie na léky je nepřiměřená imunitní reakce, zprostředkovaná protilátkami IgE, IgG a IgM a je třeba ji odlišit od „pouhé“ intolerance léku, od nežádoucího účinku léku (ty jsou často popsány v příbalovém letáku) a od předávkování léčivem.
Při podezření na lékovou alergii je klíčové správné stanovení diagnózy, při které se jednak předejde opakovanému podání léku, který alergickou reakci spustil a rovněž se předejde zbytečnému vyloučení užívání některých léků, pokud byla v minulosti diagnóza provedena chybně. Odhaduje se, že v kartách pacientů má záznam „Alergie na penicilin“ až 10x více pacientů, než je skutečný výskyt tohoto typu alergie, což má negativní dopad na omezení léčebných možností pacienta a vede to k nadbytečnému nadužívání a vzniku rezistence na antibiotika druhé volby. Ta bývají obvykle i dražší, tudíž není zanedbatelný ani negativní ekonomický dopad na zdravotnictví.
Klíčovou osobou při stanovení správné diagnózy je alergolog, který nejprve prostuduje anamnézu pacienta. (Zde je velmi důležité, aby lékař jakékoliv specializace, který má jako první podezření na alergickou reakci na léky, anamnézu podrobně sepsal včetně všech příznaků, časových záznamů a seznamu souběžně podávaných léků). Na základě anamnézy se alergolog rozhodne pro další vyšetření, kterým mohou být laboratorní testy, kožní testy, nebo lékový provokační test. Laboratorní testy jsou pro pacienta zcela bezpečné, bohužel ne vždy spolehlivé a použitelné u všech typů léků. Kožní testy, kdy se do kůže pacienta vpravuje zvyšující se koncentrace léku a přímý lékový provokační test zase představují vyšší riziko vzniku závažné alergické reakce a je možno je provádět jen v těch typech alergologických zařízení, která jsou připravena a vybavena na zvládnutí anafylaktické reakce. Česká společnost alergologie a klinické imunologie věnuje v posledních letec problematice lékové alergie zvýšenou pozornost a založila síť dobře vybavených alergologických pracovišť, která poskytují konzultační činnost terénním alergologům a jejich pacientům viz Síť konzultačních pracovnišť lékové alergie >>
Je tak pravděpodobné, že se u nás bude úroveň diagnostiky i léčby lékových alergií nadále zlepšovat.
Mgr. Hana Sochůrková