Porovnání účinku přírodního bariérového spreje NASALEZE a nosních sprejů s kortikosteroidy
Vstupem na tuto stránku souhlasím s tím, že jsem pracovník ve zdravotnictví. Pokud nejste z řád odborníků, prosíme opusťte tuto stránku. Děkujeme.
Na jaře letošního roku byla v renomovaném lékařském časopise Advanced Biomedical Research publikována studie, která měla za cíl porovnat použití bariérového přípravku s celulózovým práškem Nasaleze a nosního spreje obsahujícího mometason u pacientů s alergickou rýmou.
Do této studie bylo zařazeno 64 pacientů ve dvou skupinách po 32 pacientech. Nasaleze byl použit pro první skupinu a mometason pro druhou skupinu. Doba užívání byla 4 týdny. Hodnotila se následující kritéria a stupeň jejich tíže — kýchání, výtok z nosu, nosní kongesce (zduření sliznice), slzení, svědění očí, pocit škrábání v krku. Hodnocení byla prováděna na začátku studie, poté 14. a 28. den užívání. Sprej Nasaleze byl užívan 3x denně (vždy vstřik do každé nosní dírky), sprej s mometasonem 1 x denně (2 vstřiky do každé nosní dírky).
Výsledkem sledování bylo výrazné zmírnění všech výše zmíněných potíží (v obou dvou skupinách srovnatelné), ve skupině pacientů užívajících Nasaleze byl navíc výraznější ústup slzení očí. Autoři studie to přisuzují bariérovému účinku aktivní celulózové substance, která zamezí spuštění nežádoucích imunologických reakcí. Oproti tomu sprej s kortikoidy působí hlavně lokálně, absorpce do krve je nízká a nedochází tak k ovlivnění očních symptomů.
Účinnost přípravku Nasaleze je tedy při zmírňování obtíží spojených s alergickou rýmou velmi podobná účinku nosního spreje mometasonem. Vzhledem k tomu, že existuje jen velmi málo informací zabývající se dopady užívání nosních kortikoidů na těhotné, zdá se, že díky svému přírodnímu původu, může být nosní sprej Nasaleze vhodnou alternativou nosních kortikosteroidů u dětí starších 18 měsíců, těhotných a kojících žen.
Mgr. Hana Sochůrková
Zdroj: Adv Biomed Res 2018;7:27