Už je to tady... Rozkvetly nám břízy :-(
Díky studené a trošku delší zimě než jsme byli v posledních letech zvyklí, si i stromy daly na čas, teď však jejich doba udeřila naplno. Mnozí si pylovou sezónu a s ní spojené alergické potíže dávají dohromady s jarem a létem, kdy kvetou trávy. V posledních letech se však ukazuje, že právě pylová zrna jarních stromů jsou velmi silnými alergeny. Co vlastně pro sebe můžeme udělat, pokud se začátkem jara dostaví alergické příznaky: rýma, svědění a pálení očí, kašel a kýchání? Pravděpodobně nikdo z nás nechce zůstat zavřený doma a sledovat svět venku pouze přes pylové sítě v oknech. Budeme-li dodržovat určité zásady, nemusí se pro nás venkovní pobyt stát noční můrou.
Předpokládejme, že alergické potíže nejsou příliš velké a rozhodli jsme se je zvládnout sami pouze za pomoci přírodních prostředků. Než vyrazíme ven – naplánujme si procházku tak, aby nevedla březovým hájkem a pamatujme, že koncentrace pylů stromů je nejvyšší po ránu. Propláchněme si nos, použijme práškový bariérový sprej do nosu (je možno použít i roušku, ta je však oproti spreji poměrně viditelná, což nemusí být každému příjemné), nasaďme brýle chránící spojivky a vyrazme. Nemusíme se bát ani zvýšené fyzické aktivity (nejčastěji běhání), protože při sportu se vytváří adrenalin, který brzdí alergickou reakci. K potížím dochází nejčastěji po ukončení sportovní aktivity (doběhněme tedy raději až domů). Po příchodu – vyměňme si oblečení (to naše je plné pylových zrn), osprchujme se (včetně umytí vlasů) a opět propláchněme nosní dutiny (odplavíme v nose uvízlé alergeny). Pamatujme na to, že bříza reaguje zkříženě s určitými potravinami (jablka, jahody, ořechy, hrušky, kiwi, celer, mrkev) a je tedy dobré se těchto potravin vyvarovat, případně je před požitím tepelně upravit.
Je možné, že i přes výše uvedená doporučení nás naše alergické potíže budou trápit natolik, že se rozhodneme užít léky. Pro odstranění alergických potíží se doporučují různé skupiny léků. Antihistaminika, která působí proti účinku látky podílející se na rozvoji alergické reakce (histaminu), dekongestiva, která snižují prokrvení sliznice a zvyšují průchodnost nosu a kortikoidy, léky schopné tlumit zánět. Velké množství těchto léků je volně prodejných a pacienti si ne vždy dokáží mezi širokou nabídkou vybrat. Je proto lépe vyhledat pomoc odborného lékaře (alergologa), který nám jednak pomocí kožních, či krevních testů potvrdí, o jaký druh alergenu se v našem případě jedná a navíc nám i vybere ten nejvhodnější druh léčby. Mějme na paměti, že užití léků jako jsou antihistaminika, či kortikoidy nám pomůže pouze dočasně odstranit alergické příznaky. Pokud chceme vyléčit podstatu naší alergie, je třeba buď úplně zamezit našemu kontaktu s alergenem, nebo začít (v případě, že nám to lékař doporučí) s dlouhodobou alergenovou vakcinací, při které se v průběhu let do našeho těla aplikují malá množství alergenu, který nám způsobuje obtíže a náš imunitní systém si na alergen pomalu přivyká. V České republice je v současné době možná vakcinace buď injekční, nebo ve formě sublingválního roztoku, který se stříká pod jazyk. Vakcíny proti alergenu břízy ve formě tablet jsou ve světě ve stadiu klinických zkoušek.
Hana Sochůrková